NEJEN NAKUPOVÁNÍ – PRAKTICKÁ VÝUKA FINANČNÍ GRAMOTNOSTI DOMA – a VENKU
Nedávno jsem zaslechla názor, že si prý děti neumí ani samy koupit zboží v obchodě. Že se platí jen kartami, ceny se pokaždé mění, zboží se mění tak rychle, že je lehčí pro rodiče za děti nakupovat. Myslím, že kupování např. zmrzky, jde ale stále. My jsme moc kvůli stydlivosti k tomu neměli chutě. Ale teď se to změnilo.
Je pravda, že jsem s tím celkem dlouho otálela, nějak jsem nechtěla v předškolním věku dětem kazit život materiálností peněz. Jako na nákup jsme si hrály (náš mini obchůdek, co jsem vyráběla vám sem také časem vložím), holky dostaly na hraní pravé padesátníky a desetníky, které jsem doma objevila. A jen občas když našly povalovat se někde korunku, tak přišly, ta platí?
Ale je pravda, že v dnešním světě se bez korunek neobejdou, a tak s příchodem školy a velkého zájmu v počtech vidím vhodnou příležitost s tím začít. Pojala jsem to jako projekt.
A jak to začalo? Holky si už nehrály s takovou dětskou velkou kytarou, co vydávala i celkem nepříjemné zvuky, a tak v rámci předvánočního úklidu hraček se zadařilo, že jsme ji mohly poslat dál a ještě jsme za ní dostaly přes bazárek nějaké ty korunky. Holky ji nejdříve samozřejmě nechtěly dát pryč, ale když jsem jim navrhla, že za ty penízky, co za ní dostanou, si budou moct něco koupit a vybrat si samy co – tak to se najednou rozzářily očička.
Aby to ale neměly tak jednoduché s nákupem, tak jsme si nejdříve udělaly teoretickou přípravu. Udělaly jsme rozklad, kolik to vlastně máme peněz.
Za kytaru dostaly 100,- Kč a musely si je ještě rozpůlit. A pak jsme hledaly, jaké kombinace čísel můžeme na zboží hledat. Že z té padesátikoruny se dá koupit třeba 2 věci za 20,- Kč a 1 věc za 10,- Kč atd.
A kam vyrazit na ten nákup? Do hračkářství se mi fakt nechtělo.
Byli jsme zrovna na chalupě, mlha jako mlíko, nebylo vidět ani na krok. A tak nám bylo líto zůstat v chalupě, ale kam vyrazit ven, když není nic vidět? Co třeba na nákupy.
Vyrazily jsme na vánoční trhy v blízkém Kuksu. Říkali jsme si, že se nám třeba alespoň trochu ty sochy v mlze ukáží, přitom okoukneme vánoční atmosféru a trhy. Úplně jsme netušily, že to bude tak obrovský vánoční trh a že bude na něm úplně příšerně narváno v takovém počasí, ale tak i to je poučení.
Stánků bylo tolik, že jsme nevěděly, co dřív. Drobnůstek za 20-30,- Kč se docela dalo najít dost. Starší dcerka sledovala všechny cedulky a byla dost překvapená, že má vlastně k dispozici hrozně málo peněz. Malou dcerku vyloženě přitahovaly dřevěné výrobky, úplně mě překvapilo jak. Starší dcerku spíše zkrášlovací ozdobičky. Dost obchodníků se nabízelo, a když jsme jim řekli, kolik mají holky k dispozici, tak pak také byly různé reakce – někteří, no jít na trh jen s padesátikorunou, to jsme měli vyrazit do nějakého jiného obchodu. Jiní se na ten projekt usmáli a nabízeli, co by se jim do limitu vešlo. A jeden pán jim dal dokonce slevu a to z 80,- na 50,- na kolíčkový prak na gumičky.
A co byste řekli, že nakonec jasně vyhrálo? Štěstíčko za 20,- Kč – obě tak nadchla možnost nechat se překvapit, co bude v pytlíčku, že to byl první nákup, který se uskutečnil. Mladší dcerka ještě opravdu nutně potřebovala nějaký výrobek ze dřeva, a tak si vybrala dřevěnou růži. A starší dcerka si nakonec dalších 30,- Kč ponechala na další nákupní příležitosti jinde – což jsme trochu způsobili my, protože jsme už neměli sílu se vracet do toho davu. Ale byla nadšená, že si může koupit ještě někde něco.
Myslím, že je to takový běžný nákupní projekt. Ale nemůžeme začínat příliš složitě 🙂
Mně osobně potěšilo, jak velký skok dcerka udělala v počtech a nakupování za jedno odpoledne.
A závěrečné shrnutí, jak jsme ten nákup vlastně provedly.
Tak hurááá na nákupy!!! 🙂