Dovolená v Rakousku – oblast Hochkönig

 Miluju dovolené v Alpách. V létě jsme byli v oblasti Hochkönig.

Hledala jsem oblast, která bude zajímavá na výhledy, lanovky a zábavu pro děti. Nejdříve jsem hledala známá střediska, ale nakonec jsem se nechala inspirovat od Zuzky z Alpínku. Již podruhé. Zuzka si založila cestovní agenturu zaměřenou na Alpy a hlavně na děti a to je přesně pro nás. Testovali jsme jejich trasy. Jsou parádní a pomohou nám zjednodušit výběr při plánování tras. Její průvodce obsahuje spoustu tipů na zábavu a praktické záležitosti vhodné pro děti. Tedy moc doporučuji vydat se s dětmi do Alp a ještě s takovým velkým zabezpečením pomocí dokonalého průvodce na trasy s dětmi.

Po testování tras vám přináším report, jak jsme si to užili my.

Musím přiznat, že jsme si to užili na naše maximum!!! Bylo to úžasné. 

Hochkönig

  • Krásné výhledy

  • Zábava pro děti

  • Vše zdarma s letní kartou

  • Levná dovolená – platili jsme z nutných výdajů jen ubytování, vše ostatní bylo zdarma

 

Podrobný popis našeho pobytu :-), tak kdo má chvilku, ať se klidně začte.

Naše letní dovolené v Rakousku byly poslední dobou plánované hodně narychlo. Přiznám se, že tentokrát to bylo dva dny před odjezdem. Ale i tak to vyšlo perfektně a se vším všudy. Jako první varianta bylo neřešit nic, čapnout stan a vyrazit k Salzburským jezerům. Nakonec ale vyhrála výška a výhody nabízené rakouskými letními kartami. Co se pod tím skrývá? Musíte jet do ubytování, které danou kartu nabízí, karta je pak zdarma a můžete si užít jízdu lanovkama od rána do večera 🙂

Při vybírání regionu bylo mým hlavním požadavkem, co nejkratší cesta autem a zajímavé možnosti pro trasy s dětmi. Vloni jsme navštívili oblast Dachsteinu, která je stejně úžasná pro děti jako ta letošní v Hochkonigu. (článek snad dopíšu :-))

V rozhodování mi také pomohlo, že všechny informace o regionu jsem nalezla na jedné stránce www.hochkoenig.at, která je i v angličtině. Nejdříve jsem se podívala, jaké jsou výhody v rámci Hochkönig karte a objevila jsem, že lanovky zdarma, návštěva venkovních koupališť, autobus a k tomu jsem ještě prolezla stránku pro rodiny – jaké dětské atrakce a hřišťátka region nabízí. Přišlo mi, že je tam toho tolik, že ani všechno nestihneme obejít.

Následně jsem si na stránce vyhledala ubytování, které nabízí zmiňovanou letní kartu. Rovnou si zadáte termín a počet osob a vyjede vám seznam volných pokojů. Jsme nenároční a tak jsem obeslala pár pensionů s nejnižší cenou. Odpověď dorazila hned během večera, a i když dle webové stránky ubytování nevypadalo úplně úžasně, tak se nakonec ukázalo, že jsme si vybrali dobře. Apartmán s pokoji a kuchyní byly v domečku starších majitelů u obce Dienten, kousek od silnice, ale ruch k nám nedolehl, za to se dalo krásně hned vyjet autem a to buď doleva do Mühlbachu, a nebo doprava do Maria Alm druhého střediska regionu. Bonusem pro nás bylo, že jsme byli jediní turisté v domku, což klídek máme rádi.

Vzhledem k tomu, že jsem balila opravdu pár hodin před odjezdem, tak jsem neměla úplně moc času na studování tras předem, ale spoléhala jsem na mapy v mobilu a na místní infocentra. A vyšlo to.  V infocentru měli k dispozici všechny letáčky, které jsme potřebovali včetně mapy zdarma.

Vyjížděli jsme z domova ve 12 hodin a dorazili jsme k pensionu v 8 hodin večer. Cesta měla čistého času trvat 6 hodin. Potkali jsme ale dlouhou zácpu v Čechách a taky jsme si dali pár zastávek na proběhnutí po parkovišti.

Po příjezdu do pensionu jsme si ještě vyrazili na krátkou procházku po okolí. Holky nadšené, že už nejsou v autě a tak skákaly a vyběhly krpálek jako nic.

Večer jsem začala vymýšlet trasy. Cíle byly jasné vyjet lanovkou na kopec a projít se nahoře či sejít dolů pěšky. A rozvrhnout trasy na jednotlivé dny. V předpovědi stálo, že bude dva dny nádherně přes 30 stupňů a další dny déšť. A tak nejdříve bylo volbou užít si nejhezčí výhledy.

Mezitím mi dorazily doporučené trasy od Zuzky z Alpínku.cz k testování. A tak jsem měla výhodu, že jsme měli trasy, jak na podnose a jen pročíst. Velkou výhodou tras k testování bylo, že již byly prošlápnuty s dětmi a tak má člověk jistotu, že to bude zajímavé a že se to zvládne a že objeví ta správná krásná místa, které by třeba jinak minul.  

1.       výlet

První den jsme se rozhodli, že vyrazíme rovnou pěšmo do Dientenu a odtamtud lanovkou na vrcholek.  (s letní kartou zdarma) Ve čtvrtek byla otevřena jen lanovka Bürgleralmbahne, kam jsme došli za 15 min. Prohlédli jsme si moderní zázemí lanovky včetně infocentra, dětského hřišťátka, vzali si mapičky a kartičku na sbírání razítek a vyrazili k lanovce. Lanovka úplně hypersuper moderní a nová, tak jsme ji obdivovali – 6ti místná, samozavírání ochranné tyče, ochrana proti větru atd. Byla dost vymakaná.

Vystoupili jsme nahoře a vyrazili na vrchol Wastlhöhe po skoro asfaltce. Vrchol byl moc pěkný s křížem, krásné výhledy, a tak jsme nafotili královny na horách na trůnu. Vyzvedli kešku a dali jsme si tam rovnou oběd z baťohu. Pak jsme vyrazili zpátky k lanovce a dál z kopce na chatu Bürgleralm. Typická horská chalupa s restaurací, kam jsme si zašli pro razítka. Po cestě jsme se museli proplížit kolem kraviček, které se zrovna usadily těsně kolem cestičky. Malá dcerka měla ohromný strach, tak se nesla a další strach byl z toho, aby nešlápla do kravského eona. Byl to pro ní velký zážitek, který jsme pak prožívali i na dalších cestách a k tomu zkoumali život kraviček i další dny. Zároveň došlo k vysvětlování, proč jim jde proud do ohrad a jak to funguje apod. Také u chalupy Bürgleralm jsme nahlédli k přístrojům na dojení krav. Zase jsme si toho hodně vysvětlili. Ne, že by holky krávy nikdy neviděly, ale od loňska už zapomněly.

Pak jsme pokračovali dál po prašné cestě. Omylem jsme zavrhli zkratku, takže jsme se po té cestě kroutili asi 4 kilometry. Sešli jsme to celé a vyšli jsme kousek od našeho pensionu, který holky velice rády viděly. Tam jsme si trochu odfrkli a vyrazili jsme na koupaliště, když bylo tak krásné počasí přes 30. Vybrali jsme si v Mühlbachu, které bylo blíž. Malé koupaliště s brouzdalištěm a malou klouzačkou a větším bazénem s malým tobogánem. Tím, že byl ten tobogán malý, tak starší dcerka vlastně jela poprvé na tobogánu a byla z toho tak nadšená , že jezdila stále dokola. Koupaliště je s letní kartou zdarma.

Délka výletu: 4 hodiny, koupání 2 hodiny

 

2.       výlet

Na druhý den jsem naplánovala již pořádný celodenní výlet. Počasí předpověď slibovala krásné.

Vyrazili jsme autem v 9h (na nás docela úspěch) na parkoviště u Dietenalm, kde jsme nechali auto a dál pokračovali autobusem. Už to byl zážitek. Vystoupili jsme u lanovky na Karbachalm. Děvčata byla velmi motivována hřišťátky, která mají být na kopci. Na hoře jsme ale zvolili nejdříve výstup k jezeru, kde žádné dětské atrakce nebyly (ale nebojte letos už tam budou, byly ve výstavbě). Holky byly trochu zklamané, že se nejdeme hned bavit, ale chtěli jsme to nejnáročnější mít za sebou hned ráno. Tatínek si od jezera udělal výstup až na Schneeberg. A my místo toho směřovaly dolů na stanoviště zábavné stezky Toni´s Spielplatz. Začali jsme od konce a hned první stanoviště bylo snad to nejlepší – házení klobouků na věšáky. Holky byly nadšený, takže jsme tam zkejsly docela dlouho. Na věšákách nakonec kromě klobouků visela i obě děvčata 🙂

Dalším stanovištěm byl vlastně závěr stezky, kde se mělo pomoci Tonymu najít ukradené diamanty od vrány v písku. Byl to krásný píseček s pěknou přírodní prolézačkou uschlého stromu. Lopatkami jsme pak dolovali ty třpytivé drahokamy. Takže jsme tam skejsly zase pěkně dlouho. K tomu tam měli pro čekatele (rodiče) takové moc příjemné válecí  pytle, takže rodiče mohli krásně relaxoat.

Pak už byl čas oběda, tak jsme vybalili oběd z baťohu a na dalším tichém stanovišti poobědvali. Zbytek stezky byl pěkný s menšími prvky jako chaloupka ve větvích, různé kolotoče, houpačky. Až jsme došli na začátek k vodnímu hřišti u Karbachalm chaty. A tam jsme to zaparkovali na 2 hodiny. Holky si nadšeně hrály s vodou a ještě víc na pískovišti.

 

Den se ale chýlil ke konci a nás čekal ještě sestup k autu. Trochu jsme byli nejistí, zda to malá dcerka zvládne bez odpoledního spánku v tak vysoké nadmořské výšce – přeci jen je člověk rychleji unaven. Vyrazili jsme v půl 5 s chutí a zachránila nás naštěstí malá lesní pěšinka plná kořenů, kamenů a lávek z prken – holky nadšeně přeskakovaly, že i přesto, že jsme si tím cestu prodloužili, tak jsme si zkrátili čas, kdy bychom slyšeli už nemůžu – protože ty rovné prašné cesty holky opravdu nebaví. Po cestě jsme ještě ulovili hromadu lesních jahod. Pak jsme museli zdolat zase kus po prašné cestě, takže nás zachránil tatínkův krk a nošení na koni. Po doražení k chatě Zaphalm jsme ale zase navázali na lesní pěšinku, kde na nás vykukovaly různá z dřeva vyřezávaná zvířátka a to byla zábava hledat. Poslední úsek byl zase moc rovný, i když hezky zelený, ale to už bylo auto nadosah. U Dientalm jsme si vyzvedli zase razítko, pokoukali zvířátka a pěkné hřišťátko. A hurá domů na večeři. Návrat v 19:30.

Délka výletu = 10 hodin, chůze 7 km.

 

3.       výlet

Třetí den jsme zvolili zábavný výlet na Natrum v Maria Alm. Bohužel jsme už při příjezdu do Maria Alm viděli, že jedeme do mraků a do ošklivého počasí. My to ale nikdy nevzdáváme a počasí nás přeci nezastaví, takže jsme vyjeli nahoru a vrhli se do skluzavkového ráje. Abych řekla pravdu, tak té první jsem se i já bála. Takovej sešup, uzavřená trubka a dojezd někde kdesi. Ale starší dcerka je celkem blázen, žádný strach a tak šup rovnou si to sjela. A prý to jelo pomalu. A pak si to vyšlápla znovu a jela asi ještě 3x. Těchto klouzaček tam bylo celkem 5. Na další jsem se i já odvážila i jsme svezli mladší dcerku. Akorát začalo do toho i poprchávat a klouzačky byly uvnitř mokré a tak to spíš brzdilo a moc nejelo. Za to poslední skluzavka naopak jela, jak namydlená. Je tam napsaná taková malá cedulička, že v případě mokra se nemá jezdit. No, manžel zkusil a byl to fakt fičák, životu nebezpečný. Takže my děvčata pěkně sešly dolů zpátky po schůdkách.

Doporučení: vezměte si staré či černé kalhoty, protože budete mít na své zadnici černý flek 🙂, který už pak jde těžko vyprat.

Pak jsme chtěli pokračovat na Jufenalm, kde mělo být lanové centrum pro děti do 8 let zdarma. Bohužel se ale rozpršelo a mraky byly všude kolem, že jsme pěší túru vzdali a vydali se z kopce dolů do Maria Alm. Až na asi půl hodinové postávání v dešti u krav, protože malou dcerku děsně zaujalo, jak tele pije mléko a zase bylo milion otázek.

 

Pardon, fotka je od oveček, v dešti jsem nefotila.

Vypadalo to, že tento den vzdáváme. Nasedli jsme do auta a jeli směrem k pensionu do Dietenu (kde před tím bylo sluníčko). Jak tak jedeme, tak jsme se zastavili u lanovky na Schwarzelwald… A zdá se mi, že tam nahoře je kousek modrého proužku nebe. A tak říkám holkám, co kdybychom vyjeli tou lanovkou jen nahoru a když tam bude hnusně, tak zas dolů. Je to zadarmo, tak proč to nezkusit. Holky nadšeně odsouhlasily, protože chtěly jet konečně lanovkou i dolů (zatím jsme šli dolů vždy pěšky).  A tak jsme vyjeli nahoru a světe div se, všechny mraky se rozestoupily a zmizely a nám se ukázalo celé krásné údolí Hochkonig a Maria Alm.

Udělalo se hrozné vedro,  a tak jsme nechali děvčata asi hodinku pohrát si v pískovišti zalitém dešťovkou, protože je to hrozně zaujalo a my odpočívali a kochali se výhledy. Pak jsme sjeli lanovkou dolů a přemýšleli, co s načatým dnem. Mraky se neobjevily ani dole u lanovky a tak jsme si řekli, že zkusíme dojet ke koupáku a uvidíme. A vyšlo to, u koupaliště žádné moc mraky nebyly, i když v dáli už se zase rojily. Koupaliště pěkné, tobogán o něco větší a vířivý proud, dětské hřišťátko. Tak jsme se tam usídlili. Mezitím vidíme zase mraky, a že jdou směrem k nám a tak po našem prvním koupání začalo pršet, schovali jsme se pod slunečník, který nám dal pan plavčík dokonce zadarmo. Koupání jsme užili i v kapkách deště, byla krásně teplá voda a sluníčko pak hned zase vykouklo a ohřálo nás. Podobná scéna s mraky se za hodinku opakovala, ale to jsme to už zabalili, stejně už zavírali a jen, co jsme hupli do auta, tak se spustil pěkný slejvák. Ve slejváku jsme dojeli k pensionu a nadšeně si uvařili véču.

Den, který se nedal naplánovat, ale i přesto se nám ho podařilo krásně užít.

Délka výletu v Natrunu = 2 hodiny (kvůli dešti zkráceno), jinak s Jufelalmem je to na celý den. Délka km = 2 km

4.       výlet

Čtvrtý den jsme vyrazili na doporučení Zuzky z Alpínku na Arthurhaus v Mühlbachu. Muselo se autem vyšplhat do výšin skoro až pod samotnou horu Hochkönigu. Tam jsme vyrazili na túru na chatu Mitterfeldalm. Na ceduli bylo napsáno 40 min. Cesta vedla po širší prašné cestě a ze začátku pěkně do kopce – magistrála Via Alpina, takže celkem rušná cesta. Hned na začátku nám cestu zpestřily krávy, které se na ní usadily, ale pak už byla nuda a tak došlo na houpání na větvi, stavění mostu ve žlabu a různé povzbuzování. Hezké výhledy holky moc nezaujaly 🙂

Motivací bylo, že koupíme limču. Slib jsme na chatě splnili, dostali jsme razítko a pokoukali králíky. Zpáteční cestu jsme zvolili dle Zuzčinýho průvodce jinou cestou než po té magistrále a to malou pěšinkou v trávě přímo z kopce. Cesta byla hodně prudká a kamenitá, ale byla moc hezká. Holky bavila. Po cestě jsme nepotkali ani živáčka kromě syslů a krav. U potoka na kameni jsme dali oběd. Pak se objevil kolem nás pěkný potůček, který si vyloženě žádal o zastávku. A tak jsme si tam dali asi hodinovou přestávku a začalo se stavět město v potoce. Věřte, že voda byla opravdu ledová, ale nikdo nenastydl. Pak už to bylo k autu jen kousíček.

A ještě nám zbyl zase čas na odpolední koupání na koupališti v Mühlbachu. Osvěžili jsme se a po hodince se začalo pěkně zatahovat a tak jsme si sbalili saky paky a hurá k autu. Hned po nasednutí do auta začal na nás bubnovat pořádný slejvák.

Délka výletu = 4 hodiny

A ráno nás přivítalo zase sluníčko, bohužel jsme museli vyrazit na cestu domů. Krásné to tam bylo. Spoustu krásných výletů tam na nás ještě čeká zase na někdy příště 🙂

Pár postřehů:

  • Základem je mít letní hochkonig kartu
  • Je potřeba si hlídat, který den je a podle toho volit výlet. Lanovky nejezdí v týdnu každý den.
  • Na klouzačky v Natrunu to chce starší oblečení či tmavé – může dojít k ušpinění či poškození oděvu. Pozor v dešti jsou klouzačky záludné.
  • Zastavte se v infocentru. Na informacích si vyzvedněte mapku a kartičku na razítka
  • Náhradní oblečení pro děti, pokud je chcete nechat hrát s vodou
  • Mobil s mapou a GPS

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář